Den před startem mého prvního orientačního závodu na kolech (MTBO) jsem narychlo sháněl parťáka což se mě nakonec kolem 21h podařilo. Měl jsem štěstí, protože Jarda byl již ostřílený závodních v orientačních závodech, vlastnil narozdíl ode mě mapník a hlavně uměl rychle v mapě číst. Jediné malé plus pro mě bylo, že jsem z Prahy a "trošku" jí znám. V neděli ráno jsme se zprvu na konečné tramvají v Kobylisech chvíli hledali, ale nakonec se zdařilo. Vyslechli si pokyny ke trati, doladili jsme naše stroje a čekali až se přiblíží čas našeho startu.
Tak se stalo v 10:39 místního času. Vydali jsme se tak vstříc pátrání po 26 kontrolách rozmístěných na severozápadě Prahy. První kontrola byla k nalezení vcelku bez problémů, prověřila nás zda umíme na dětském hřišti rozpoznat mašinku od autíčka :). Za to kolem druhé jsme profičeli jak potrefený a při zpětném dohledání jsme si drbali hlavy :). Cestou k třetí kontrole přišel čas na první ztrátu. A to konkrétně ve sjezdu se mě fotoaparát uchycený na představci tak rozkmital, že vystřelil tachometr do vzduchu. To že ho nemám, jsem zjistil až dole na kontrolním bodu. V duchu jsem se s ním tedy rozloučil a dále jel s myšlenkou, že tentokrát nebudu vědět kolik km se nám podařilo po Praze nabloudit.
Trať nás dále provedla Bohnicemi na vyhlídku, na hřbitov a jiné zdejší zajímavosti :). Poté se sjelo dolů k řece a přívozem na druhou stranu. Další kontrola byla na Babě. Cestu k této kontrole jsem chybě zvolil Šáreckým údolím a pak po červené nahoru. Chybně proto, že ta červené byla strmá a vysilující a nabrali jsme nemalou časovou ztrátu. V cíli jsem si pak uvědomil kudy to šlo lehce vyjet, ale po bitvě je každý generál. Déle následovala živá kontrola nad dolní Šárkou. K té jsme také nedojeli tou nejkratší cestou a narozdíl od většiny dorazili na kontrolu z druhé strany. Další cíl bylo nalézt ve Vokovících Ústav experimentální botaniky. Tuto kontrolu jsme našli víc se štěstím než s umem. U této kontroly mě začalo překvapovat, že na každé z kontrol stále potkáváme jiné lidi a dost často každý vyráží jiným směrem.
My se vydali na Džbán po silnici Horoměřická dolů k Jenerálce a pak směrem k Nebušicím proti směru Pražské padesátky. U Džbánu jsme postupovali dle čísel kontrol narozdíl od těch co jeli po Evropské. Velkou zajímavostí byla kontrola uvnitř štoly. Ze Džbánu nás trať opět vedla na další kopec a to konkrétně k Letohrádku Hvězda. Od Hvězdy jsme poprvé a naposled prohodili pořadí kontrol než byly jejich čísla a vydali se na kontrolu s názvem Pneumatiková role. Zde jsem opět trošku zapochyboval v orientaci a netrefil správný výjezd z obory hvězda. A místo toho aby jsme jeli přes Malý Břevnov, vzali jsme to spodem po silnicích. V rokli plné pneumatik při hledání té správné pneu od traktoru jsem zaznamenal další a naštěstí poslední ztrátu toho dne a to přívěšek na mém řetízku, který se mě při regulaci větrání trikotu podařilo přetrhnout.
Dále nás čekalo pátrání po altánku na Ladronce a hledání vily s výhledem u Motola. Pak nás trať donutila sjet k Plzeňské a odtud zase nahoru na rozhlednu v Košířích. Pak následovalo bloudění a hledání té správné cedule ve Vidoulích. Dále následoval přejezd k Prokopskému údolí. Zde se konečně projevila má znalost zdejšího prostředí a kontrolu v Prokopáku jsme našli velmi rychle a i cesta na vyhlídku nad Prokopákem byla dle času nejlépe zvolena. Ovšem další kontrola v Hlubočepském lomu mě překvapila. I když okolo jezdím často, o jeho existenci jsem neměl ani potuchu.
Poslední a už pomalu kritický byl výjezd k 23. kontrole nad Malou Chuchlí ke zdejší studánce. Cesta to byla krásná, ale sil už bylo méně, voda docházela a čas na jídlo moc nebyl. Ale když se musí jet tak to jde stranou. Poslední kontroly u podjezdu obchvatu, ve Slivenci a v Lochkově proběhli velmi rychle, i za jízdy jsem se stihl doobčerstvit. Poslední zážitek byl sjezd Radotínem po dlažbě odhadem 70km/h na místě kde byla čtyřicítka :). Malé poštěknutí s řidičem autoškoly a hurá do cíle k Pigimu (pro neznalce je to u Berounky v Radotíně). Celou trať jsme stihli ve stanoveném limitu. Po vyhlášení jsem zjistil, že nám byli uznány všechny kontroly a čas 5h:33min nás zařadil na krásné 5.místo z 55. startujících dvojic.
Na závěr musím poděkovat organizátorům za krásnou čas, počasí že vyšlo a samozřejmě parťákovi Jardovi za předvedený výkon. Tento den byl pro mě další velmi vydařený bajkerský zážitek.